Neurovědecké důkazy o pozitivním vlivu meditace

29. října 2018

Už přes rok se věnuji mindfulness meditacím. Mindfulness se velmi obtížně překládá, ale v češtině se objevuje jako všímavost, uvědomování, bdělost či bdělá pozornosti a plné vědomí. Osobně nejvíc souzním se slovem „uvědomování“, protože mindfulness je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, aniž bychom to posuzovali, hodnotili nebo něco očekávali. Medituji s aplikací Calm a na svých stránkách mají spoustu užitečných článků. Některé z nich jsem se rozhodla přeložit, protože spousta lidí, kteří neumí anglicky, by se k nim jen těžko dostávala. Dnes se podíváme na neurovědecké důkazy o pozitivním vlivu meditace.

Tisíce let neexistovaly žádné způsoby, jak vědecky otestovat, zda meditace opravdu funguje. Byla čistě niternou zkušeností, kterou si každý meditující objevil a ověřil sám na sobě. Během posledních desítek let nám technologie umožnily objektivně prozkoumat vlivy meditace. Ještě zdaleka nechápeme všechny souvislosti, ale dosavadní zjištění jsou opravdu fascinující.

Na poli neurovědy byl zároveň učiněn převratný objev, protože se zjistilo, že mozek není neměnný, a dokonce i v dospělosti s ním můžeme pracovat a měnit ho. Mozek se totiž mění v průběhu celého našeho života.

Všechno, co děláme, nějakým způsobem mění náš mozek. Když procvičujeme nějakou schopnost, příslušné oblasti mozku se vyvíjí, a když tyto oblasti naopak příliš nepoužíváme, začnou se scvrkávat. Vědci tomu říkají neuroplasticita.

Tohle všechno souvisí s fascinujícím tématem: Jak meditace mění fyzickou strukturu mozku? Vědci na tuto otázku teprve začínají nacházet odpovědi, ale některé z nich už objevily. A o těch si dnes něco povíme.

1. Posiluje vnitřní propojení mozku
Neurověda se poslední dobou zabývá hlavně tím, jak dělají různé oblasti mozku různé věci. Tyto funkční jednotky mozku tvořené šedou hmotou jsou jako malé moduly, které mají své vlastní speciální úkoly a zodpovídají například za řeč, paměť, zrak nebo pohyb. Ale aby mohl mozek pracovat jako celek, musí spolu různé oblasti komunikovat a posílat a přijímat mezi sebou informace. To se odehrává v bílé hmotě mozkové. Představte si to jako kabely z optických vláken, které propojují různé moduly (je to taková verze internetu v mozku).
Jedním z nejúchvatnějších zjištění, které z vědeckých výzkumů mozku vyplynulo, je, že meditace ovlivňuje nárůst bílé hmoty mozkové. Na rozdíl od většiny schopností meditace neprocvičuje jen určité oblasti mozku. Rozvíjí totiž komunikační kanály mezi nimi.
Corpus callosum (Kalózní těleso) je shluk nervových vláken spojujících obě mozkové hemisféry. Bez tohoto spojení by levá strana našeho těla nevěděla, co dělá ta pravá! Dvě vědecké studie zjistily, že po 4 týdnech mindfulness meditace se corpus callosum a další struktury bílé hmoty mozkové zvětšily. Tyto studie také objevily větší hustotu bílé hmoty v oblastech mozku souvisejících s lepší náladou účastníků.
Ještě jedna oblast bílé hmoty mozkové bývá u meditujících lidí větší. Fasciculus longitudinalis superior spojuje přední a zadní část mozku a propojuje pozornost a přemýšlení se základními tělesnými vjemy.
Nárůst bílé hmoty mozkové umožňuje lepší komunikaci mezi různými částmi mozku. To by vysvětlovalo, proč meditace zlepšuje naši schopnost zvládat intenzivní emoce a stres. A také by to mohlo pomoct objasnit, proč lidé, kteří meditují dlouhodobě, začínají vnímat realitu jako vzájemně propojený celek.

2. Omlazuje mozek
Jak stárneme, náš mozek ztrácí hmotu a doslova se nám v lebce scvrkává. Mozek průměrného 50letého člověka je menší než dvacetiletého. Ale jedna vědecká studie porovnala mozky lidí, kteří meditovali, s těmi, kteří se o meditaci nezajímali, a zjistila, že tloušťka mozkové kůry meditujících ve věku 40-50 let byla stejná jako u nemeditujících ve věku 20 až 30 let. Mozky meditujících lidí si uchovaly svou hmotnost a v průměru se zdálo, že jsou o 7 let mladší než u lidí, kteří se meditaci nevěnovali.
Navíc meditace vede k nárůstu šedé hmoty mozkové v nejdůležitějších oblastech mozku. Meditující mají například větší části mozku, které souvisí s pozorností, smyslovým vnímáním, celkovým tělesným vnímáním a zpracováním zrakových vjemů. To sedí se zjištěními o neuroplasticitě mozku. Čím víc rozvíjíme určité schopnosti, tím víc se zvětšují oblasti mozku, které s nimi souvisí.

3. Uklidňuje mozek
Mnoho z nás už ví, že meditace pomáhá snižovat stres, ale až donedávna vědci nevěděli, proč tomu tak je. Některým skeptikům připadá meditace jen jako zveličená forma relaxace. Ale narůstající počet důkazů ukazuje, že praktikování meditace způsobuje fyzické změny v určitých oblastech mozku, které řídí reakce na stres.
Jedním ze zásadních ukazatelů tohoto zjištění je skutečnost, že amygdala meditujících je menší než těch nemeditujících. Amygdala funguje jako spouštěč reakce typu útěk nebo boj. Zmenšení amygdaly by naznačovalo, že máme během stresových situací menší sklony ztrácet kontrolu.
Ale není možné, že lidé, které meditace láká, už dávno měli menší amygdalu? Co když přirozeně klidní lidé prostě rádi meditují a nemá to nic společného s tím, že by je meditace ještě víc uklidňovala? Touto otázkou se zabývaly některé studie, které provedly vyšetření magnetickou rezonancí nemeditujících lidí. Potom je vědci naučili meditovat a po 8 týdnech prozkoumali výsledky. Zjistili, že jejich amygdala se výrazně zmenšila.
Zmenšená amygdala je samozřejmě jen jednou součástí nových objevů. Existují důkazy pro to, že meditace ovlivňuje zvětšení několika oblastí mozku, které zodpovídají za usměrnění emocí. Meditující mají například větší oblast hipokampu, která zastavuje vyplavování stresových hormonů.

4. Zvyšuje práh bolesti
Když jsem jako dítě četl komiksy o Batmanovi, zbožňoval jsem myšlenku, že mu jeho úžasné meditační schopnosti umožnily ignorovat bolest. Ukázalo se, že je to zčásti pravda (i když to není tak dramatické). Vědci připojili meditující a nemeditující k zařízení, které v blízkosti jejich pokožky produkovalo teplo. Postupně zvyšovali teplotu, dokud se účastníci nerozplakali (ale nebojte, nikomu se nic nestalo). Zjistili, že lidé praktikující zen meditace snášeli bolest mnohem lépe, přestože během experimentu nemeditovali.
Když vědci prozkoumali skeny mozku účastníků, zjistili, že oblast anterior cingulate cortex byla u meditujících tlustší, což souviselo s jejich sníženou citlivostí vůči bolesti. Z dalších výzkumů víme, že tato oblast zásadním způsobem souvisí s emocionální reakcí na bolest. Takže je možné, že zvětšení této oblasti meditujícím umožnilo lépe snášet vyšší teploty, protože nevědomě regulovali své reakce na bolestivé podněty.

5. Mění mozkové vlny
Vědci se rozhodli za pomocí EEG senzorů (elektrod, které se připevňují na hlavu a vypadají jako koupací čepice kyborgů) prozkoumat významné změny v činnosti mozku. EEG jim umožnilo zkoumat, jak se mění mozkové vlny. (Poznámka: Mozkové vlny jsou součástí elektromagnetického pole, které vzniká kolem mozku díky elektrické aktivitě neuronů. Přístroj EEG dokáže rozlišit mnoho různých vln, přičemž nejčastěji je zmiňováno pět z nich – Alfa, Beta, Gama, Delta a Theta.) Měří se v jednotkách Hertz (Hz) a podle počtů kmitů za sekundu.
Alfa vlny převládají během stavu uvolnění a odpočinku, když se na nic přehnaně nesoustředíme, ale přesto jsme bdělí. Ukázalo se, že mindfulness meditace podporuje alfa vlny, a to dokonce i v době, kdy právě nemeditujeme. To by vysvětlovalo, proč se po meditaci cítíme klidnější a uvolněnější a proč se lidé, kteří se meditaci věnují dlouhodobě, cítí celkově mnohem lépe.
Další vědecké výzkumy objevily souvislosti mezi gama vlnami a meditacemi zaměřenými na rozvíjení milující laskavosti a soucitu. Gama jsou nejrychlejšími mozkovými vlnami a vyznačují se frekvencí 25-100 Hz. Studie zkoumající tibetské mnichy, kteří se intenzivně věnovali rozvíjení milující laskavosti za pomocí meditace, zjistila, že jejich gama vlny byly úplně mimo tabulky. Nic takového vědci do té doby u žádného člověka ještě nezaznamenali. Díky tomu jednoho z mnichů, muže jménem Matthieu Ricard, přejmenovali na „nejšťastnějšího člověka na světě.“

Přeloženo ze stránek
https://blog.calm.com/relax/the-neuroscience-of-meditation

AUTOR

Martina Valentová

KATEGORIE

Zdraví

ŠTÍTKY

meditace  |  mindfulness  |  přínosy meditace

DISKUZE

AKCE

Nevíme o žádné probíhající akci či kurzu.

KURZY

Nevíme o žádné probíhající akci či kurzu.