Odpovědi na nejčastěji kladené otázky – Jak přežít ve světě obutých
30. července 2018
17. Jak mám reagovat na kolemjdoucí a ostatní lidi, pokud mají nějaké poznámky?
I když většina z nás by byla radši, kdyby to bylo jinak, musíme vzít na vědomí, že chůze naboso na veřejnosti je velmi neobvyklá. Většina lidí, se kterými se setkáme nebo kteří nás míjí na ulicích, pravděpodobně nikdy neviděli žádného (obzvlášť dospělého) člověka, jak chodí na veřejnosti bosky. Takže by nás nemělo překvapit, že si nás budou prohlížet, a možná se za námi dokonce ohlédnou. Nemusí to hned znamenat, že nás vnímají negativně, ale třeba se jen setkali s něčím, na co nejsou zvyklí.
Navíc jsou pravděpodobně dost zvědaví, a i když většina lidí nic neřekne, občas se nějaký kolemjdoucí na něco zeptá nebo něco poznamená. Ve většině případů to myslí přátelsky. Jsou prostě zvědaví. Jen výjimečně se stane, že někdo pronese sarkastickou narážku nebo nás dokonce zkritizuje.
Každopádně je důležité, abychom měli na mysli, že naše reakce ovlivní jejich pohled na bosochodce. Pokud chceme podpořit přijetí chůze naboso, naše reakce a komunikace s okolím by měla být pozitivní.
Mohou se naskytnout příležitosti, kdy tou nejlepší reakcí je vůbec nijak nereagovat a prostě poznámku ignorovat. Ale ve většině případů je nejlepší, když budeme zdvořilí a upřímní. Sarkastická odpověď na sarkastickou otázku? Nedoporučuji. Ale přátelská reakce se smyslem pro humor vykompenzuje počáteční negativitu. Nepotřebujeme si vymýšlet komplikované výmluvy nebo důvody, proč děláme, co děláme. Prostá a přátelská odpověď je většinou ta nejlepší.
Krásný příklad takové jednoduché, upřímné, ale přesto přátelské odpovědi můžeme vidět v jedné epizodě (The Garments of Rage) populárního seriálu Kung Fu ze 70. let. Hlavní postavou byl Caine, který vždycky chodil naboso a tentokrát se ho na to někdo zeptal:
Železniční vyšetřovatel: „Vždycky chodíte bosky?“
Caine: „Ano.“
Železniční vyšetřovatel: „Proč?“
Caine: „Nemám rád boty.“
18. Je řízení auta naboso legální?
Tentokrát odpověď nebudu překládat, jen dodám, že v Americe je řízení auta legální ve všech 50 státech, akorát v Alabamě se nesmí bosky řídit motorka. Legální je také v Kanadě a ve Velké Británii. A podle pročítání různých příspěvků na fórech je řízení auta naboso legální i u nás. Hlavně nesmíte ohrozit bezpečnost silničního provozu.
19. Není protizákonné chodit naboso například do restaurací, obchodů atd.?
Odpověď zase nepřekládám, protože se vztahuje na Ameriku (ale v odpovědi na 21. otázku jsem pro zajímavost nechala historku, jak začaly obchody v Americe na začátku 70. let s vyvěšováním cedulí zakazujících vstup naboso). Nikde jsem nenašla, že by to u nás nebylo legální (jestli se pletu, tak mě prosím v komentářích opravte). Může se stát, že nějaký konkrétní podnik s tím bude mít problém, protože majitel má právo nastavit dress code, ale to nemá nic společného se zákonem. Je u nás součástí pravidel společenského chování, že člověk nosí boty, takže možná sklidíme pár překvapených nebo zvědavých pohledů, ale na to už jsme zvyklí. 😊
20. A co s obchody, které vyvěsily cedule nebo jiným způsobem zakazují vstup bez bot?
Občas se můžeme na dveřích některých podniků setkat s cedulemi, které zakazují lidem vstup naboso, ale většina obchodů a jiných podniků (pozn. zase se to v tomto případě týká USA) takové cedule nemá, ani žádným jiným způsobem nevyžaduje určitý dress code zákazníků.
Obchody, které si podobné cedule vyvěsily, vysílají negativní a nepřátelskou zprávu každému, kdo projde dveřmi, nejen bosochodcům. Ti díky svým zkušenostem zjistili, že většina obchodů s podobnými cedulemi však své zákazy obvykle nevynucuje. Takové podniky je zřejmě vyvěsily proto, aby se zbavily zodpovědnosti, kdyby si někdo poranil bosé nohy. Snaží se tím dát najevo, že nás varovali. A mohou potom říct: „Neneseme žádnou zodpovědnost, protože jsme vám řekli, že požadujeme, abyste byli obutí.“
Může se stát, že i v obchodech, ve kterých nevisí cedule, nějaký zaměstnanec konfrontuje bosochodce a bude tvrdit, že podle jejich pravidel musí mít boty. Je to ta nejjednodušší výmluva, jak ospravedlnit diskriminaci bosých zákazníků. Těžko můžeme něco namítnout, když neznáme rozhodnutí vedení obchodu.
I když některé podniky skutečně mají oficiální pravidla, která vyžadují, aby zákazníci nosili boty, většinou jsou podobná „pravidla“ jen výmyslem zaměstnanců. Někdy si je dokonce vymysleli přímo na místě. Mají k tomu různé důvody. Buď zaměstnanci zaslechli mylné informace, nebo mají osobní problém s lidmi, kteří chodí bosky.
K dalším důvodům, které v ochodech často používají, aby bosochodce nemuseli obsloužit nebo jim mohli zakázat vstup patří:
- Odporuje to hygienickým normám a vyhláškám.
- Mohli byste se snadno zranit a obchod by za to nesl zodpovědnost.
Ani jeden z důvodů není pravdivý. Spousta míst má sice specifické provozní a hygienické normy a vyhlášky, které kvůli bezpečnosti vyžadují určitý druh obuvi (například zdravotnictví, gastronomie, státní instituce jako školy, školky apod.) žádný oficiální zákon, který by zakazoval vstup naboso do obchodu však neexistuje.
Většina bosochodců zjistila, že nejlepším způsobem, jak zjistit, co si o nich v obchodě myslí, je prostě naboso vejít dovnitř. Co nejhoršího se může stát? Můžou nám akorát říct, abychom se obuli, nebo odešli. A potom máme tři možnosti:
Zkusíme situaci prodiskutovat s vedením obchodu. Zdůrazníme, že za své bosé nohy neseme plnou zodpovědnost.
- Jednoduše odejdeme a najdeme jiný obchod, který je ochotný přijmout naše peníze a chovat se k nám s respektem.
- Obout si boty, pokud je máme k dispozici.
- S největší pravděpodobností nám ve většině obchodů a jiných podniků nic neřeknou. Ale časem zjistíme, kterým podnikům bosochodci nevadí a kterým vadí. A také se naučíme řešit konfliktní situace, kdyby k nějakým došlo.
21. Kde se v USA vzaly cedule s nápisem „No Shoes, No Service“ (Bez bot Vás neobsloužíme)?
Pro zajímavost uvádím pár informací z historie.
Důvodem, proč tolik lidí v Americe zaujímá negativní postoj k chůzi naboso na veřejnosti, bylo rozšíření různých druhů cedulí zakazujících vstup lidem bez bot, které začalo na začátku 70. let. Když současná generace vyrůstala, byly tyto cedule všude k vidění, a proto nabyla přesvědčení, že na bosých nohách je něco špatného. Proč by jinak takové cedule existovaly? A cedule, které se odvolávaly na „ministerstvo zdravotnictví“, je přesvědčily, že bosá chůze je navíc nezdravá.
Ale negativní postoj vůči chůzi naboso neodstartoval rozšíření cedulí, ale cedule zapříčinily negativní postoj vůči bosým nohám. Zhruba od poloviny 60. let do začátku 70. let se ve Spojených státech amerických odehrály dvě důležité společenské a politické změny. Začala se rozvíjet subkultura převážně mladých lidí známá jako „hippies“, která svým alternativním životním stylem a způsobem oblékání (včetně občasné chůze naboso) provokovala většinovou konzervativní americkou společnost. Někteří konzervativní Američané takovými lidmi opovrhovali, a to hlavně kvůli jejich oblečení. Navíc se Amerika v té době účastnila války, která rychle ztrácela na popularitě. Hippies byli proti válce ve Vietnamu a spousta z nich proti ní začala protestovat.
V článku (https://en.wikipedia.org/wiki/Hippie) na Wikipedii se píše, že:
Kromě nenásilných politických demonstrací hippies organizovali také politicky aktivní skupiny, odmítali vojenskou službu a pořádali na vysokoškolských kampusech přednášky o historii Vietnamu a širším politickém kontextu války.
Majitelé začali s rozšiřováním cedulí, aby takové lidi drželi dál od svých podniků, nejen kvůli bosým nohám a nonkonformnímu oblečení, ale kvůli životnímu stylu a politickým názorům. Mnoho konzervativních majitelů různých podniků jejich názory považovalo za neamerické.
Pokud jste byli majitelem obchodu, bylo nejjednodušší napadnout jejich způsob oblékání, a použít to jako důvod, proč jim zakázat vstup. Když člověk před érou hippies na veřejnosti chodil bosky nebo nenosil tričko, nešlo nikdy o otázku zdraví nebo čistotnosti, ani to nebylo důvodem proč někomu zakázat vstup do obchodu. Ale jakmile se ukázalo, že nenávidění hippies chodí často bosky a někdy i bez trička, tento netradiční způsob oblékání dál konzervativně smýšlejícím obchodníkům důvod, jak rozpoznat a vyloučit něco, co mnoha lidem připadalo jako nebezpečné společenské a politické hnutí.
Nápad zakázat vstup nežádoucích osob na základě jejich oblečení se ujal. Časem někdo přišel s „chytrým“ nápisem, který využíval slovo „NO“ napsané velkými písmeny, popisoval obě součásti jejich neobvyklého vzhledu a zaručoval, že je nebudou muset obsloužit. Je zajímavé, že slova „shoes“ (boty), „shirt“ (tričko) a „service“ (služba) začínají stejným písmenem, takže umístěním toho samého slova před každé z nich získali stručnou a důmyslnou aliteraci diskriminující dress code hippies. Pravděpodobně by radši použili „no entry“ nebo „no admittance“ (vstup zakázán), ale to by prostě neznělo tak dobře.
Takže tyto cedule i postoje vznikly spíš jako politické prohlášení a nekritizovaly něčí vzhled z důvodů, které by se daly použít i dnes. Nebyly otázkou zdraví, zákonů, zodpovědnosti atd. Současná generace nemá ponětí, jak nebo proč to všechno začalo. Prostě předpokládají, že to tak bylo odjakživa, aniž by se nad tím zamysleli. A to je škoda.
Je zajímavé, že i když se v té době hnutí hippies rozšířilo i do dalších částí světa, zdá se, že v jiných zemích nezažívali stejné politické pozdvižení a nepřátelství jako v USA. Z tohoto důvodu se zřejmě podobné cedule nikde jinde neobjevily, takže v jiných zemích lidem nevymyli mozek, aby uvěřili tomu, že chůze naboso je něco špatného.
22. Co nosíš, když musíš mít boty?
Dokonce i ti nejoddanější bosochodci si v některých situacích musí nebo chtějí obout nějaký druh obuvi. Třeba to požaduje zaměstnavatel, panuje extrémní počasí nebo jednoduše určitá místa bez výjimky vyžadují, aby byl člověk obutý.
V dnešní době se žabky skoro všude uznávají jako „boty“ a jsou dobrou volbou, protože mají asi nejblíž ke skutečné chůzi naboso. Skoro celá vrchní část nohy je vystavená vzduchu a světlu, a i když podrážky žabek brání v přímém kontaktu se zemí, aspoň se při chůzi vytváří prostor mezi ploskou nohy a podrážkou žabky. Navíc se velmi snadno obouvají a vyzouvají. Sandály s řemínky mohou posloužit stejnému účelu, ale pro někoho jsou už příliš omezující a jejich obouvání a vyzouvání zabere víc času.
V situacích, kdy jsou potřeba uzavřené boty (například v práci nebo v extrémně chladném počasí) jsou nejlepší volbou kožené boty s dostatečným místem pro prsty, aby je nijak neomezovaly, ani na ně netlačily.
V současné době se hned několik firem zabývá výrobou takzvané „minimalistické obuvi“ nebo „barefoot obuvi“. Jejich seznam a podrobnější informace najdete zde.
Další možností uzavřených bot jsou kožené mokasíny, obzvlášť ty s měkkou koženou podrážkou. Obvykle nohy ani prsty pevně nesvazují, takže jsou ideální, pokud potřebujete uzavřené boty, které nemusí být nutně elegantní. Jejich výrobce snadno najdete na internetu.