Odpovědi na nejčastěji kladené otázky – Zdraví (1. část)
16. července 2018
Čerpala jsem ze stránek http://www.barefooters.org/barefoot-faq/ a přeložila pro vás pár odpovědí na nejčastěji kladené dotazy. Informace vypovídají ze zkušenosti bosochodců a nemají nahradit profesionální lékařské či právní rady.
9. Je zdravé chodit naboso?
Ano, velmi.
Většinu problémů s nohama, které řeší podiatři a další specialisti, způsobuje nebo zhoršuje nošení bot. Tyto potíže zahrnují vbočené palce, kladívkové prsty, kuří oka a mozoly, zarostlé nehty, puchýře, plísně, bradavice, oslabenou klenbu, neuromy a plantární fasciitidu.
Ale nošení bot může ovlivnit celou řadu problémů, které se netýkají jen nohou. Boty mění způsob chůze, často namáhají páteř a mohou oslabovat funkci kolen a kyčlí. Během uplynulých let zaznamenala spousta bosochodců výrazné zlepšení problémů s koleny a kyčlemi a zmírnění bolesti poté, co začali chodit naboso.
V roce 2006 publikovali Drs. Najia Shakoor and Joel A. Block studii, ve které dokázali, že pacienti zaznamenali díky chůzi naboso výrazné zmírnění zatížení kolen a kyčlí v porovnání s nošením bot. Studii najdete tady https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/art.22123
Spousta studií z posledních let potvrzují nebo doporučují, že bosá chůze zlepšuje zdraví nohou a celého těla. I když v nedávné době vzrostl počet takových studií, negativní dopady nošení bot jsou známy a zdokumentovány už přes sto let.
V roce 1905 navštívil Dr. Phil Hoffman ze St. Louis spoustu nerozvinutých oblastí a pozoroval nohy a stavbu kostry lidí, kteří odjakživa chodili naboso. Zaznamenal a zdokumentoval rozdíly mezi jejich nohama a nohama lidí, které sledoval během své lékařské praxe v USA. Ve většině případů si všiml významných rozdílů. Nejsilnější a nejzdravější nohy měli lidé zvyklí chodit naboso. Navíc neprokazovali ani jeden ze symptomů, které jsou charakteristické pro lidi nosící boty. Jeho práci můžete najít tady https://www.bsmpg.com/hs-fs/hub/52884/file-5411032-pdf/docs/1905hoffman.pdf
K podobným závěrům dospěl i další odborník, Dr. William A. Rossi, v sérii článků (https://nwfootankle.com/foot-health/drill/2-articles/110-dr-rossi-s-articles) napsaných mezi lety 1999 a 2002, které byly zveřejněné v časopisu Podiatry Management.
Kromě zřejmých a zdokumentovaných přínosů pro zdraví, které pravidelná chůze naboso přináší, nejnovější a průlomové studie nasvědčují tomu, že nepatogenní bakterie nalezené v půdě jsou důležité pro fungování imunitního systému a duševní rovnováhu. Studie je dostupná tady https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1868963/ a přehledně to vysvětluje i článek na Wikipedii s názvem „Mycobacterium vaccae”.
Na rozdíl od toho, co si někteří lidé myslí, nehrozí bosým nohám větší nebezpečí, že chytí nějakou nemoc nebo infekci než jiným částem těla. V mnoha ohledech je to riziko naopak mnohem nižší. Lidské nohy byly stvořeny a uzpůsobeny k tomu, aby chodily po zemi a byly v kontaktu se vším, co se na ní může nacházet. Je to jejich přirozenost a nepotřebují žádnou ochranu ani oporu, aby normálně a zdravě fungovaly. Přesto pořád existuje spousta mýtů a pověr. V dnešní době vzdělání a osvěty je trochu zvláštní, že pořád slýcháme věty jako: „Obuj se, nebo se nachladíš!“ To se totiž opravdu nestane.
10. Můžu chodit naboso, i když mám ploché nohy?
Ano. Někteří lidé mají vlivem genetiky ploché nohy nebo nízkou klenbu. Jejich nohy jsou prostě takové a neexistuje důvod, proč by si nemohli užívat chůzi naboso.
Ale mnoho lidí, kteří mají ploché nohy, je mít nemuseli. Tento stav jim způsobilo celoživotní nošení bot, obzvlášť bot s podporou klenby. Tyto boty místo toho, aby s problémem plochých nohou nebo oslabené klenby pomohly, jak tvrdí podiatři a další odborníci, jsou ve skutečnosti hlavním důvodem, proč se člověku nevyvine zdravá klenba nohou. Podpora klenby funguje podobně jako berle, a kvůli tomu znemožňuje šlachám a vazům, které tvoří klenbu nohy, aby se správně vyvinuly, zesílily a fungovaly tak, jak mají.
Bohužel většina odborníků, kteří boty s podporou klenby doporučují, jednají podle toho, co se naučili, a nemají vlastní zkušenost nebo vzdělání o zdravotních přínosech chůze naboso.
Spousta bosochodců zjistila, že jakmile se začali pravidelně věnovat chůzi naboso, vyvinula se jim klenba nohy. To nasvědčuje tomu, že nohy, které nejsou omezené botami, opravdu zesílí a časem se u nich vyvine normální klenba. Takže i pro lidi, kteří mají ploché nohy nebo nízkou klenbu, může být chůze naboso příjemným zážitkem a zdravým způsobem života.
11. Jak dostanu nohy do formy?
V podstatě k tomu stačí, abyste chodili naboso co nejvíc.
K tomu, abyste dostali nohy do formy stačí dvě věci. Ta první je podobná, jako když chcete zapracovat na jakékoliv jiné části těla, a proto jdete do posilovny. Lidé, kteří většinu života nosili boty, mají velmi slabé svaly, šlachy a vazy nohou. Pokud chcete posílit svaly a pojivové tkáně, prostě je začněte víc používat, ale bez omezení nošení bot. Možná to ze začátku bude trochu bolet, jako byste začali s novým cvičením. Ale to časem odezní, protože vám nohy a chodidla přirozeně zesílí.
Druhá část možná potrvá trochu déle a spočívá v tom, že uděláte všechno proto, abyste stimulovali pokožku na ploskách nohou, která zesílí, bude tlustší a odolnější. Tento přirozený proces se jmenuje keratinizace (rohovatění) a vzniká častou a pravidelnou chůzí naboso, obzvlášť po povrchu, který je trochu drsnější (například asfalt).
Jakmile začne keratinizace (vlivem vnější stimulace chůzí naboso), buňky, kterým se říká keratinocyty, produkují víc keratinu. Keratin je základní stavební látkou, tvoří svrchní vrstvu kůže a díky rohovatění pokožky vytváří na povrchu kůže tvrdou a odolnou vrstvu.
Trochu se to podobá malým místům na kůži, která se opakovaným třením (třeba kvůli špatně padnoucím botám) promění v bolestivá a nepříjemná kuří oka a mozoly. Tlustá a pevná kůže nohou, která vznikne chůzí naboso, má však jinou strukturu. Je hladká a poskytuje přirozenou ochranu nejen před drsnými povrchy, ale také před potenciálně nebezpečnými věcmi, na které byste mohli na zemi šlápnout.
Odolnější pokožka bosých nohou vás lépe ochrání před případným poraněním. Někdy se o této tlustší vrstvě pokožky mluví jako o „mozolech“, protože vzniká podobným způsobem, ale neměli bychom si ji splést s malými a často bolestivými mozoly.
Zkušení bosochodci mají přirozeně silné nohy a pevné a tlusté plosky nohou, které jsou však zároveň pružné, citlivé a hladké jako kůže.
12. Co mám dělat, když se mi vytvoří puchýř?
Puchýř je tekutinou naplněný váček, který vypadá jako bublina na kůži. Puchýře nejčastěji vznikají na nohou, když člověk nosí špatně padnoucí boty nebo je nosí dlouhou dobu, opakovaným třením nohy o botu na jednom místě, třeba při pěších túrách nebo běhání. Při chůzi naboso se objeví jen velmi zřídka, ale občas se to stane začínajícím bosochodcům, kteří mají relativně jemné plosky nohou, a nejsou zvyklí chodit delší dobu naboso po drsném povrchu.
Většina puchýřů nevyžaduje lékařskou pomoc a zvládnete si je ošetřit sami. Při nesprávném ošetření se však mohou zanítit, proto buďte opatrní a vyhledejte lékaře, pokud zaznamenáte první známky infekce, jakými jsou zvýšená bolest, otok, zarudnutí nebo pocit tepla na zasaženém místě, červené pruhy táhnoucí se od puchýře, vytékání hnisu, horečka.
Velmi malé puchýře stačí zakrýt náplastí a počkat, až se zahojí. Pokud však máte velké puchýře, zahojí se rychleji, když je zbavíte tekutiny, kterou obsahují.
Jak na velké puchýře:
- Umyjte si ruce a puchýř opatrně omyjte mýdlem a teplou vodou.
- Čistou, ostrou jehlu sterilizujte alkoholem.
- Pomocí jehly propíchněte puchýř na několika místech blízko jeho okraje.
- Mírným tlakem z něho vytlačte nahromaděnou tekutinu. Jemně zatlačte prsty poblíž středu váčku, dokud z něj nezačne odtékat tekutina.
- Utřete ji sterilním obvazem. Nestrhávejte z puchýře kůži. Nechte ji na místě, ochrání ránu, zatímco se bude hojit. Obvykle znovu sroste.
- Celé místo opět vydesinfikujte a potřete hojivou mastí. Poté ránu překryjte nepřilnavým obvazem.
- Udržujte postižené místo v suchu, protože voda a vlhko změkčí povolenou kůži dřív, než stihne znovu srůst. Obvaz můžete pravidelně vyměňovat, ale rána by měla zůstat zakrytá, dokud se úplně nezahojí.
Jakmile si zvyknete na pravidelnou chůzi naboso a kůže na nohou vám zesílí a zdrsní, je velmi nepravděpodobné, že by se vám udělaly puchýře.
Následující část naleznete zde: Odpovědi na nejčastěji kladené otázky – Zdraví (2. část)